Návštěva u kamarádů  z Geospeleosu nebyla jadnoduchá. V pátek odpoledne vyrážíme směr Praha na domluvenou návštěvu u kamarádů z Geospeleosu. Naštěstí auto s bečkou projíždí špatnou dopravní situaci velice zdatně a doráží na místo první. Druhé auto chytá jednu dopravní nehodu za druhou a dojíždí až k pozdnímu večeru. Ubytováváme se v trafačce i kolem ní a utíkáme se ohřát k ohni. A kdo? M. Bolcková, R. Latečka, J. Lenart, J. Vávra, L. Pospíšil, L. Michalík – Orcus, J. Sýkora, M.Zmelty

V sobotu ráno vycházíme z trafačky již v overálech a míříme k jeskyni Arnoldka. Před vstupem se dělíme na dvě skupinky, první jsou nadšení plazivkáři a druhá, která nemá ambice matlat se v blátě . Společně se ještě vnoříme do vstupních partií a následuje domluvené rozdělení. Ovšem i druhá skupina se musí občas dost plazit. Od začátku je jasné, že se bude jednat o velice krásnou exkurzi, nejen proto, že je Arnoldka jedna z nejdelších jeskyní v Čechách, ale jedná se také o jednu z nejhlubších (-111 m). Procházíme spodní patra nazvaná Jezerní dóm, kde je v tuto chvíli po jezírku jen blátitá stopa. Po zdolání Hlavního tahu míříme do Bludiště. Tam se pozdravíme s druhou skupinou, kterou čeká zase náš okruh. No délka jeskyně je monumentální. Po prolezení Bludiště přichází na řadu Panoptikální tah – bonus pro plazivou skupinku. A prakticky kloužeme, často hlavou dolů po spoustě bláta skrz úzká místa až na konec. Cesta zpět už tak hravá není, bláto lepí takže v úzkých místech musí člověk zabrat, aby se vysoukal nahoru do zálomu v lepkavé hmotě. Nikdo ze skupinky však nelituje, že si i tento zřejmě méně tradiční okruh prošel. 

Druhá skupinka je již venku, a tak spěcháme na společný oběd. Ovšem po krátké chvilce je nacházíme v zabahněných overalech postávat s pivem v ruce na zahrádce v místní hospodě. Takže oběd se bude muset uvařit, ještě, že Kuba naložil maso pro všechny. Čeká nás totiž odpolední exkurze do jeskyně Podtraťová, tam se nejvíc těší potápěči. 

Na trafačce vaříme rychlý oběd a už nabalujeme auta a vyrážíme směr na Podraťovku. Jeskyně má celkově délku chodeb 180 m, suchých je však pouze jen 40 m. Ale ten pohled na vstupní místo ponoru (-67 m) je nádherný

Po exkurzi se vracíme zpět na trafačku, hodíme do sebe něco k snědku a přesunujeme se na Solvayovy lomy, kde se dnes koná jeskyňářský hudební večer. Přicházíme na místo a můžeme si prohlédnout všechny expozice, kratší štolku a dostáváme i výklad o historii. Hned poté začíná hudební večer, kluci jsou profíci, lepší koncert pod hvězdnou oblohou si nelze přát.

Neděle ráno a poslední exkurze. Jeskyně Čerinka (neboli Palachova propast). O té dostáváme info, že je propasťovitá, náročná a je kam padat. Po slezení žebříků na První horizont vtipně konstatuji, že se vlevo nepůjde, protože se jedná o SRT sestup, a že půjdeme vpravo. Hned co nás dojde průvodce, zkonstatuje, že vpravo je slepá Žabí chodba a jdeme vlevo .

Jeskyně je nádherná, ale poskytnuté info nelhalo: rozpory ve výšce, šplhání do stropů, kluzká lana a hlavně všudypřítomné bláto, které postupně pohlcuje vše a všechny. Dostáváme se do Větrné chodby, kde nás čeká ojedinělý zážitek, průchod úzkou strmě nahoru vedoucí chodbou na čelbu. Bláto vtahuje holinky i osoby v nich a každý krok je těžší a těžší. Jediná radost je, že nazpátek to snad pojede samo. Probíjíme se na čelbu. Overaly změnili barvu z červené na světle hnědou. Prohlížíme čelbu a pracovní místo, kde se kluci pokoušejí nalézt další části jeskyně. Otáčíme se zpět, naštěstí to opravdu místy jede . Vytáhnout foťák se ale neodvažuje nikdo. Zcela zablácení míříme zpět k Řícenému dómu okružní trasou. Zde nás čeká rozpor nad značnou výškou v puklině, rukavice nejdou už do ničeho a nikoho utřít, tak budou muset držet i tak . Dostáváme se zpět a po třech hodinách vylézáme na povrch. Na světle teprve vynikne to, jak teď vskutku vypadáme. Tak tohle bude fuška vyprat.

Moc děkujeme skupině Geospeleos, že se nás ujali a provedli nás ve svých lokalitách, připravili nám skvělé ubytování, program i úžasný večer v Solvayových lomech a díky nim máme spoustu nezapomenutelných zážitků.

Zapsala Monika

The post Návštěva u Geospeleosu appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

Zveřejnili jsme nominace na ceny za objevy roku 2025. Zatímco na domácí půdě půjde o souboj především Lilijicové a Stodoly, v zahraničí je situace velmi nepřehledná. Ceny udílí jak předsednictvo ČSS, tak účastníci Speleofóra.

Když při únorové kontrole netopýrů v dole Špirutky Horní štola zjistila Monika s Kubou, že do podzemí lidé naházeli hromady odpadků, nemohli to tak nechat. A o Velikonocích na Špirutku opět vyrazili. Kuba Vávra obětavě zajistil  nákladní automobil, společně s Monikou vytahali z dolu hromad odpadků, naložili na korbu a odvezli do sběrného dvora. 

Zajímavé byly i výsledky následné kontroly netopýrů  v dole. Počty se moc nezměnily. Naopak od kontroly v únoru se zvýšil stav netopýrů brvitých ze dvou kusů na 6 kusů a netopýrů velkých bylo stále 6 kusů. Asi nevědí, že venku je už jaro :-). 

Vstup byl opatřen  zámkem s číselným kódem. Kód je stejný jako číslo naší ZO ČSS.

The post Úklid v jednom zimovišti netopýrů appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

Program Speleofóra 2026 je nyní naplněn. Přijímáme dále již jen mapy a postery. Těšíme se na vaši účast a brzy se můžete těšit na zveřejnéní nominací na ceny za objevy roku a také otevřeme registrace na exkurze. Sledujte web nebo Facebook ČSS.