Prihlásiť
Co se kde psalo o jeskyních
-red-
Nedvěd O. (2025): Chemoautrofní pavoučí jeskyně – Vesmír, 104, 2025/12, str. 676-677
Krátký článek popisuje, jak mohou přežít pavouci v jeskyni Sulfur.
Audy M. (2025): Jeskyně Sulfur pokračuje – Vesmír, 104, 2025/12, str. 670
Článek ve stručnosti seznamuje s výsledky podzimní expedice.
Mareš J., Bruthans M., Filippi M. (2025): Český ráj – přírodní geologická laboratoř světového významu – Ochrana přírody, 5/2025, str. 14-18
Perex článku: Český ráj je z hlediska geologie mimořádně zajímavou a významnou oblastí, kde se na malé ploše koncentrují horniny různého původu a složení. Proto zde můžeme pozorovat pískovcová skalní města, torza sopek, ale dokonce i dobře rozvinutý kras. Kromě toho se tu nalézá množství zajímavých a krásných minerálů.
Netradiční pohled na Český ráj.
Zajíček P. (2025): 75 let zpřístupnění Jeskyně Na Pomezí – Ochrana přírody, 5/2025, str. 39-18
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/jeskyne-na-pomezi/
Perex článku: Jeskyně Na Pomezí je nejdelším jeskynním krasovým systémem v ČR vytvořeným v krystalických vápencích. První části byly za ne zcela objasněných událostí objeveny již v roce 1937. Podstatná část jeskynního systému pak byla objevena při lomové činnosti v roce 1949. O rok později byly některé úseky upraveny, elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti.
Ohlédnutí za historií objevu a provozem.
Drbal K. (2025): Cena Správy jeskyní České republiky udělena – Ochrana přírody, 5/2025, str. I
Zpráva o prvním udílení ceny. Laureáty se stali: Dr. Kinga Székely, RNDr. Jaroslav Hromas, Hynek Pavelka, Mgr. Ladislav Slezák a RNDr. Radko Tásler.
Šafář J., Havira M. (2025): Na Špičáku nejsou jenom jeskyně – Ochrana přírody, 6/2025, str. 7-10
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/na-spicaku-nejsou-jenom-jeskyne/
Perex článku: Nevysokých zalesněných vršků nabízí oblíková krajina severně od Jeseníku velké množství. Ale jen jeden – mezi Písečnou a Supíkovicemi – v sobě ukrývá řadu pokladů. Od těch neživých v podobě jeskyně s unikátními chodbami srdcového tvaru či s archaickými kresbami, se zvolna mizícími nápisy pod sintrovými povlaky a s nickamínkem, až po ty živé, které svým bytím propojují svět podzemí a lesa na povrchu.
Komplexní pohled na Špičák, zaměřený nejen na jeskyně, ale hlavně na faunu a flóru.
Hromas J. (2025): Od objevu Koněpruských jeskyní uplynulo 75 let – Ochrana přírody, 6/2025, str. 36-39
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/75-let-konepruskych-jeskyni/
Perex článku: „Až při prohlídce lomu dne 14. září 1950 ředitel Pastora, vedoucí Frič, Duha a já, Karel Mareš, jdem nad lomem, když přijdu k místu, volá na mě lamač Frant. Štěpán, mistře, tu jsem právě po odstřelu přišel na díru ve stěně lomu. Byla tam díra 10 m dlouhá, 4 m šíře a 3 m výšky. Z této jeskyně vede chodba 13 m dlouhá…“ uvedl ve vzpomínkách v roce 1997 mistr Houbova lomu na Zlatém koni u Koněprus Karel Mareš.
Článek připomíná okolnosti objevu i další zpřístupňování jeskyně.
Drbal K. (2025): Rozhovor s Jaroslavem Hromasem, dlouholetým ředitelem Správy jeskyní ČR – Ochrana přírody, 6/2025, str. 43-44
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-jaroslavem-hromasem-II/
Netřeba rozepisovat se podrobněji.
Holer T. (2025): Jeskynní mločíci Sardinie – Ochrana přírody, 6/2025, str. 45-48
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/jeskynni-mlocici-sardinie/
Perex článku: „Středomořské ostrovy jsou pro nás častým cílem letních dovolených. Druhý největší z nich – Sardinie – láká na pláže s bílým pískem, specifickou kuchyni či památky v podobě až tři tisíce let starých staveb prastaré nuragské civilizace. I přírodovědci si na Sardinii přijdou na své. Obdivovat zde mohou unikátní a rozmanitou krajinu a v ní desítky endemických druhů rostlin a živočichů. S naším týmem jsme se na Sardinii vydali v roce 2023 hledat zdejších pět druhů jeskynních mločíků rodu Speleomantes, které si představíme v tomto článku.
Stárka L. (2025): UNESCO stanovilo na 13. října Mezinárodní den jeskyní a krasu – Ochrana přírody, 6/2025, str. VI
Oznámení příjemné skutečnosti s upozorněním, že první oslava proběhne 13. října 2026.
Stárka L. (2025): Zpráva o akci Kras, jeskyně a lidé 2025 – Ochrana přírody, 6/2025, str. VIII-IX
Shrnutí konference, která se konala ve dnech 7.– 8. listopadu 2025 se ve Svatém Janu pod Skalou v Českém krasu.
Sklenář K. (2025): Hrabě Eugen Černín z Chudenic v Prokopské jeskyni roku 1809 – Český kras, 51, 13–18. Beroun.
Propojení šlechty a jeskyní není v Českém krasu tak bohaté a pevné jako v krasu Moravském. Jednou z mála výjimek je návštěva hraběte Eugena Ervína Karla Černína z Chudenic (1796–1868) v Prokopské jeskyni v roce 1809. Článek se věnuje nejen návštěvě samotné, ale i tomu, co jí předcházelo a následovalo.
Žák K., Kolčava M., Hejna M. (2025): Databáze jeskyní Českého krasu: doplňky a změny za období od 1. října 2023 do 30. září 2025. – Český kras, 51, 19–28. Beroun.
Autoři tradičně rekapitulují všechny nově objevené jeskyně a změny v již dříve známých jeskyních Českého krasu za poslední dva roky. Co ze seznamu vyplývá? Ke změnám či úpravám došlo u 44 jeskyní, nově byly objeveny tři krátké jeskyně. K datu uzávěrky je tak z Českého krasu evidováno 744 jeskyní o celkové délce 27 057 m. Nárůst délek jeskyní tvoří 286 m.
A na závěr dvě knihy:
Zpřístupněné jeskyně Evropy – výpravná publikace Pavla Gejdoše, kterou vydala Správa jeskyní České republiky. Recenzi na ni lze nalézt třeba v časopisu Ochrana přírody: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-recenze/gejdos-pavel-zpristupnene-jeskyne-evropy/
Přitažlivost suchozemských hlubin – už podtitul „Vzpomínky zakládající generace ZO ČSS 6-14 Suchý žleb“ hovoří za vše. Ota a Heda Šimíčkovi posbírali vzpomínky členů na činnost u nás i v zahraničí od roku 1964 až do současnosti.
