Naskenovat jeskyni třeba pomocí iPhonu dnes není problém. Co ale snaskenovanými daty? Jak je zpracovat? Jak je převést a udělat znich klasickou mapu? Zveme vás na setkání fanoušků 3D mapování. Neměla by to být konference ani školení. Spíše neformální debata, kde by měl každý dostat prostor ke sdílení svých zkušeností. Nebo jen poslouchat a doufat, že najde odpověď na svoje otázky.

Kdy se sejdeme? Vsobotu 21. března od 10.00 vkulturním domě vSrbsku.

Na akci není potřeba se předem registrovat, ale předběžné potvrzení účasti nám pomůže s organizací. Pokud byste chtěli sdílet svoje zkušenosti, pošlete spředstihem téma a časovou náročnost. Případné další otázky, náměty a podněty posílejte na adresu tetin@speleo.cz.

Všechny zájemce o nekrasové jeskyně a podzemí zveme na další ročník, který se uskuteční dne 21. března od 17:00 v kulturním domě v Srbsku. Děkujeme za podporu obci Srbsko.

Na co se můžete těšit:

Lidé a minulost pískovcového pseudokrasu severních Čech (45 min) doc. PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., DSc. (Archeologický ústav AV ČR Brno a Katedra archeologie FF UHK)

Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl kintenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, sjakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.

Známá neznámá Loupežnická jeskyně u Labské Stráně (30 min) – Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (ZO ČSS 4-03 Labské pískovce)

Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až do nedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.

Jeskyně typu tree mould vČeské republice (20 min) – Ing. Michal Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Jeskyně typu mould tree vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne vhornině průlezná dutina. Jedním scelosvětově významných míst, kde se snimi můžeme setkat, je Střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly zČeské republiky známy tři podobné dutiny. Vroce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.

Dinosauří trhlina v prohořelé haldě (7 min) – Doc. RNDr. Jan Lenart, Ph.D. (ZO ČSS 7- Orcus)

Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.

Kaverny v haldách uhelných dolů vzniklé vyhořením uhlí (10 min) – Josef Loh (ZO ČSS 1-05 Geospeleos)

Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.

Teplická Macocha aneb jak mapovat propast (30 min) – RNDr. Jakub Lysák Ph.D. (PřF UK), RNDr. Jan Moravec (ZO ČSS 1-02 Tetín)

I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny. Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…