Photos from Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky's post
(Feed generated with FetchRSS)


Většina zimovišť netopýrů, které sledujeme představují stará opuštěná díla Jeseníků a Oderských vrchů a druhá polovina února, to je pro naše členy opravdu super náročná. Čeká nás 15 lokalit rozložených od Lidečka po Rejvíz. A kontroly v některých jsou hodně náročné. Zvláště pro ty naše členy, kteří umí určit 14 druhů netopýrů, které jsme objevili na našich zimovištích a další 4 druhy v letních úkrytech.
Na první kontroly vyrazili Monika s Kubou V. na hřebenu Juračka, v lokalitách které nazýváme “Špirutky” . Čtyři nevelké štoly nejsou na kontrolu netopýrů příliš složité, na sestup do jedné z nich potřeba desetimetrové lano. Sčítání netopýrů není jediný cíl. Do dolů lidé naházeli haldy odpadků a se snaží Monika s Kubou vytahat na povrch. Jenže v jedné z lokalit je taková halda všeho možného, že na vytažení bude třeba pevné vaky a zvláštní akci.
Vstup do jedné z lokalit je zarostlý náletovou vegetací a tu také stačili odstranit. A nejen to, Kuba vyzbrojen patřičným nářadím stihl opravit uzávěry na dvou lokalitách.
Jaro se rychle blíží a netopýři, kteří se nebojí zimy jako netopýři černí a severní začnou zimoviště opouštět. Proto i my musíme být rychlí a kontrolujeme naše největší zimoviště. Barbastelly ještě spí, ale stačí sekunda světla a už se začínají vrtět. I když v podzemí vládne zima a dno chodeb je stále zaledněné a teplota se blíží nule.Proto rychle spočítat a ven.
Tady se barbastellám líbí, když mají klid a teplotu okolo 2 stupňů celsia
A ve stejný den míří větší skupina na zimoviště netopýrů nad Rejvízem, na hřeben Bleskovce.
Vašek, Kuba V., Terka s Frantou a Honza V. mají sraz na rozcestníku nad Rejvízem. Vašek aby všechny naladil vzpomíná jak kvůli rychlosti Pavla K. a hledání souřadnic vstupu do štoly přišel kdysi málem o prsty na nohách, které mu trochu omrzly. Dnes je ale méně sněhu, který rychle taje a teplota pár stupňů nad nulou. Tak snad dnes omrzliny nehrozí, zvláště když se Vašek na hřebenu již orientuje. První zastávka je jáma U vodárny. Po chvíli hledání za pomoci předem zaslaných popisů (Vašek na lokalitách byl, ale je to již dávno) za pomocí krátkého lana slézáme do podzemí.
Když některého netopýra nepoznám, kouknu do Petrova “nápovědníku”
Vylézáme, balíme lano, vyrážíme k další štole/jámě Bleskovec I. Naštěstí dnes máme správné souřadnice a docela dobré počasí a nehledáme vstup v mrazu, metru sněhu a se špatnými souřadnicemi jako kdysi Vašek s Pavlem K. Na místě kotvíme lano a dovnitř se vydává Kuba V., František a Tereza. Tereza si vypůjčuje sedák a věci na slaňování od Vaška. Po průzkumu vevnitř se po 10-15 minutách první objevuje na dně jámy Terka. Vylézá jen za pomoci přidržení se lana. Bohužel zapůjčený sedák si po sestupu do hlavní jámy nesundala, tak sedák pěkně vymáchala v bahně. Vašek ji děkuje, později odpoledne při praní sedáku doma nešetří některými slovy :-(.
Vstup do Bleskovce II nacházíme jednoduše, máme správné souřadnice
Jdeme dovnitř skrz fošnami zajištěný vstup, poté se trochu plazíme. Za vchodem je skála značně zvětralá, dáváme pozor, abychom se nedotýkali stropu a stěn, které se velmi lehce sesypávají. Štola je známá opravdu pestrostí netopýřích druhů. K určení některých pomohl i Petrův “nápovědník”
Kontrolní den končí ve štole Brutus. (zapsal Vašek)
Konečně i jeskyně- do nich na hřebenu Kopce míří Roman L., Monika, Kuba V. a jejich kamarád Jirka. Na Kopcích máme několik poměrně rozsáhlých jeskyní, ve kterých – jak také jinak- zimují hlavně vrápenci. Jeskyně jsou blátivé s mnoha vertikálními úseky a tak kontroly nejsou jednoduché. Zvláště v jeskyni Slimrovka, kde bez pomocí ostatních by se Kuba ze spodních částí nedostal. A to tam byl jeden jediný vrápenec.
Na poslední kontrolu do štol na svazích vysoké hory vyrážejí ( z původně 10 přihlášených) Petr., Honza F. a Vašek. Trochu jsme se báli, za opět nedošlo k zasypání vstupu do zimoviště Weltkriegstolle, ale vše bylo OK. Jen netopýrů bylo méně než vloni.
Ale akce skončila až v pondělí, když Petrovi na rentgenu zjistili nějaké zranění v rameni, když prý chtěl odvalit tenhle balvan:
The post Zimoviště netopýrů nestačí jen sledovat, ale také chránit. appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

Předsednictvo schválilo rozpočet na rok 2026, proběhlo přijímání nových individuálních členů a byla navýšena částka pro projekt SpeleoGO na 100 000 Kč. Dočtete se také o vyjádření uznání skupině členů ČSS a o zhodnocení záchranné akce v jeskyni Svážná studna. Oběžník připomíná také nadcházející akce a další zprávy a novinky z činnosti ČSS.
Speleofórum 2026 se nezadržitelně blíží a proto otevíráme registrace přednášek, dětských prezentací, posterů a map. Upozorňujeme přednášející, že typická délka prezentace je 20 minut a žádáme o její přípravu ve formátu 16:9.

Naskenovat jeskyni třeba pomocí iPhonu dnes není problém. Co ale snaskenovanými daty? Jak je zpracovat? Jak je převést a udělat znich klasickou mapu? Zveme vás na setkání fanoušků 3D mapování. Neměla by to být konference ani školení. Spíše neformální debata, kde by měl každý dostat prostor ke sdílení svých zkušeností. Nebo jen poslouchat a doufat, že najde odpověď na svoje otázky.
Kdy se sejdeme? Vsobotu 21. března od 10.00 vkulturním domě vSrbsku.
Na akci není potřeba se předem registrovat, ale předběžné potvrzení účasti nám pomůže s organizací. Pokud byste chtěli sdílet svoje zkušenosti, pošlete spředstihem téma a časovou náročnost. Případné další otázky, náměty a podněty posílejte na adresu tetin@speleo.cz.


Všechny zájemce o nekrasové jeskyně a podzemí zveme na další ročník, který se uskuteční dne 21. března od 17:00 v kulturním domě v Srbsku. Děkujeme za podporu obci Srbsko.

Na co se můžete těšit:
Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl kintenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, sjakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.
Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až do nedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.
Jeskyně typu mould tree vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne vhornině průlezná dutina. Jedním scelosvětově významných míst, kde se snimi můžeme setkat, je Střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly zČeské republiky známy tři podobné dutiny. Vroce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.
Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.
Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.
I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny. Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…



Všechny zájemce o nekrasové jeskyně a podzemí zveme na další ročník, který se uskuteční dne 21. března od 17:00 v kulturním domě v Srbsku. Děkujeme za podporu obci Srbsko.

Na co se můžete těšit:
Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl kintenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, sjakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.
Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až do nedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.
Jeskyně typu mould tree vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne vhornině průlezná dutina. Jedním scelosvětově významných míst, kde se snimi můžeme setkat, je Střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly zČeské republiky známy tři podobné dutiny. Vroce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.
Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.
Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.
I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny. Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…

Na konci roku už jsme jen vyklusávali, ale i tak jsme zvládli:



Míša Tučný zpíval, že „ani sníh ani mráz na fešáky neplatí“. V prosinci nás nezastavily mráz, hromady holubího trusu ani vánice a metelice (fota Uzel, M. Majer a Cimbál).

Vznik ledouchů je termodynamický proces, který vyžaduje specifickou rovnováhu mezi teplotou vody, vzduchem a horninou. Nejedná se o obyčejné mrznutí, ale postupný růst vrstvy po vrstvě. Nutných podmínek k tomuto růstu je hned několik.


Tenerife, jeden z Kanárských ostrovů, je v posledních letech oblíbenou dovolenkovou destinací. Znalci se vyhnou horké a lidnaté letní sezóně a vypraví se na ostrov přes zimu, kdy tam panuje příjemných 20 stupňů a davy turistů jsou přece jen o něco menší.
Zjednodušeně by se dalo říct, že celý ostrov je jedna velká sopka. Monumentální Pico del Teide dosahuje výšky 3715 m a představuje tak nejvyšší horu celého Španělska. Krasové jevy bychom na ostrově hledali marně, zato oplývá řadou lávových tunelů (anglicky lava tubes).
Z geologického hlediska vznikají lávové tunely ve velmi krátkém čase. Pokud při sopečné erupci dojde k produkci rychle tekoucí lávy typu pahoehoe (viz například toto video), může horní část lávového proudu ztuhnout, zatímco zbytek pod povrchem si udržuje vysokou teplotu a dále proudí. Po skončení erupce láva odteče a zanechá po sobě vyprázdněný lávový tunel.


Začátkem listopadu jsme se zúčastnili 3. ročníku odborné konference Kras, jeskyně a lidé v Českém krasu. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR, Českou geologickou službou a Českou speleologickou společností v inspirativním prostředí benediktinského kláštera ve Svatém Janu pod Skálou.
Páteční sérii přednášek z různých oborů (speleologie, geologie, biologie, hydrologie, klimatologie, archeologie) doplnila večerní prohlídka kostela Narození sv. Jana Křtitele a za ním ležící Jeskyně sv. Ivana. V sobotu následoval blok terénních exkurzí.




