Prihlásiť
Photos from ZO ČSS 6-08 Dagmar's post
Október 6th 2026 at 23:57
Trocha informací z aktuálního dění u nás v krasu: Ve středu po práci jsme se v počtu pěti lidí sešli na základně. V plánu bylo pokračovat v sondě v Termitišti v jeskyni V Jedlích. Vyrazili jsme na jistotu s tím, že sonda bude tentokrát bez vody, což se na místě také potvrdilo. Nemile nás však překvapila velikost samotné deponie vytěženého sedimentu v Termitišti, nicméně poslední zbytky volného prostoru nám na tuto akci ještě stačily.
Kdo zmeškal poslední akce na pracovišti, byl překvapený hloubkou sondy, pěkně se tu postoupilo. Pokračovali jsme tedy dál v jejím prohlubování, ono taky moc jiných možností, kudy jít, stejně není. Původní předpoklad, že se sonda rychle zalomí a půjde spíše horizontálně někam pod stěnu, se ukázal jako lichý a z prostoru se stala čistá vertikála.
Práce běžela svižným tempem, vytahali jsme osmdesát kýblů a dno sondy jsme prohloubili minimálně o tři čtvrtě metru. V sedimentech se stále střídají vrstvy šedého až modrého jemného jílu s rezavými štěrkovými sedimenty. Celková hloubka sondy se odhadem pohybuje kolem pěti metrů. Celé by to začínalo působit trochu beznadějně, kdyby ke konci pracovní akce nedošlo k zajímavému obratu: Vzduch byl sice na dně sondy po celou dobu bez problémů dýchatelný, ale přeci jen na sebe pracovník na čelbě a ten nahoře nad sondou po pár desítkách kýblů téměř neviděli přes opar. Před koncem akce se však na dně pod stěnou objevila malá volná škvíra, spíše jen jíl odsednutý od stropu. V tu chvíli Dejv zezdola zahlásil, že má pocit, že začal proudit vzduch. To se vzápětí potvrdilo i vizuálně – opar byl najednou pryč, vzduch se krásně pročistil.
Pracoviště, které pomalu začínalo vypadat docela zoufale, tak má rázem novou perspektivu. Před námi teď stojí úkol, jak vyřešit hromadu vytěžené hlíny v Termitišti. Bude to chtít větší akci, spoustu lidí a další stovky a stovky kýblů sedimentu budou muset ven z jeskyně. Za tmy tak odjíždíme domů spokojení – na malou středeční pracovku je to pěkný výkon s velmi nadějným výhledem do budoucna.
(Feed generated with FetchRSS)
Kdo zmeškal poslední akce na pracovišti, byl překvapený hloubkou sondy, pěkně se tu postoupilo. Pokračovali jsme tedy dál v jejím prohlubování, ono taky moc jiných možností, kudy jít, stejně není. Původní předpoklad, že se sonda rychle zalomí a půjde spíše horizontálně někam pod stěnu, se ukázal jako lichý a z prostoru se stala čistá vertikála.
Práce běžela svižným tempem, vytahali jsme osmdesát kýblů a dno sondy jsme prohloubili minimálně o tři čtvrtě metru. V sedimentech se stále střídají vrstvy šedého až modrého jemného jílu s rezavými štěrkovými sedimenty. Celková hloubka sondy se odhadem pohybuje kolem pěti metrů. Celé by to začínalo působit trochu beznadějně, kdyby ke konci pracovní akce nedošlo k zajímavému obratu: Vzduch byl sice na dně sondy po celou dobu bez problémů dýchatelný, ale přeci jen na sebe pracovník na čelbě a ten nahoře nad sondou po pár desítkách kýblů téměř neviděli přes opar. Před koncem akce se však na dně pod stěnou objevila malá volná škvíra, spíše jen jíl odsednutý od stropu. V tu chvíli Dejv zezdola zahlásil, že má pocit, že začal proudit vzduch. To se vzápětí potvrdilo i vizuálně – opar byl najednou pryč, vzduch se krásně pročistil.
Pracoviště, které pomalu začínalo vypadat docela zoufale, tak má rázem novou perspektivu. Před námi teď stojí úkol, jak vyřešit hromadu vytěžené hlíny v Termitišti. Bude to chtít větší akci, spoustu lidí a další stovky a stovky kýblů sedimentu budou muset ven z jeskyně. Za tmy tak odjíždíme domů spokojení – na malou středeční pracovku je to pěkný výkon s velmi nadějným výhledem do budoucna.
(Feed generated with FetchRSS)
