Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jeskyně.
Obecné informace o návštěvě naleznete na stránce Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.
K prohlídce je nutná rezervace ZDE.
Aktualizace 2. 9.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Celý článek Speleo-geodetické okénko „Přehled klasických technologií“→
Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.
Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…
EDIT: Tak déšť byl rychlejší než my! Z pátku 27. 8. na sobotu 28. 8. spadlo 31 mm srážek. Vzhledem k vyschlému povrchu s nulovou absorpční schopností stekla veškerá voda do údolí i podzemí. Ochozskou jeskyní prošla povodeň a Nouackhův i Křížův sifon zůstaly pod vodou. Revizní průzkum zadních partií Nové Ochozské tak pro letošek patrně končí.
A nejen to. Ve dnech 27.7. – 2.8. se konečně uskutečnila dlouho odkládaná expedice do slovinského Krasu. Z Brna vyrazili Marcela Vargová, Petr Kolouch, Libor Pospíšil a Vít Lajner (ZO ČSS Geospeleos) zúročit bohaté Liborovy znalosti Slovinska, tamní karsologie, jeskyní, historického podzemí. Cílem bylo také navázat nové kontakty.
Cílem byla periodická jezera zvané polje u města Crekvica. Identifikovali jsme v terénu mnohé otvory a jeskyně, kudy voda na jaře vyvěrá z podzemí a ve kterých do podzimu zase zmizí. Největším nález byl jeskynní systém golobina Požiralnik na lošském poli s délkou 850m a hloubkou 45m, který bychom v budoucnu rádi prozkoumali. Také jsme identifikovali a prozkoumali další jeskyně v okolí periodických jezer a mnohé izviry – v okolí Ajdovščiny, u zámku Sněžnik, Divlje jezero. V programu také nemohly chybět „evergreeny“ jako propadlé jeskynní systémy Rakov Škocjan a mohutná dělostřelecká tvrz Unška Kojliševka s rozsáhlým podzemím. V Rakov Škocjan jsme díky nízkému stavu vody pronikli do části jeskyní, které jsou normálně odříznuty vodou – mohli jsme obdivovat nádhernou krápníkovou výzdobu.
Rakov Skocjan, zkoumáme nepřístupné části
Z jeskyní jsme dále navštívili méně známou Planinskou jamu, která je opět velmi zajímavá válečnou historií a podzemním soutokem řek Rak a Pivka, z nichž se stává řeka Unica. Jeskyni byla aktivní mateřská kolonie Vrápence malého. Po akci jsme opět měli možnost posedět s místními jeskyňáři. V dalších dnech jsme díky Vítkovým kontaktům navštívili klubovnu Jamarski klub Temnica, prohlédli si malé museum jejich nálezů a v jejich doprovodu pak i velmi zajímavou jeskyni Krompirjeva jama, která sloužila za války jako základna italských vojáků. Významnými body programu byly také důlní expozice Pozemle Pece u Mežice, důl Raibl v Itálii a rtuťový důl v Idrii. Díky Vítkovým znalostem jsme na vlastní pěst pronikli do podzemí opuštěného dolu přes historickou štolu. V podzemí byly velmi zachovalé památky po těžbě, připadali jsme si jako v muzeu. Nic nebylo zničené, posprejované, rozkradené jako u nás – důlní vozíky, kolejnice, výsypky, tisíce brček na stropech, podzemní dílna, informační tabulky… vše bylo na svém místě, jako by právě včera odešli havíři. Nahlédli jsme také do historických štol v dalších patrech, obdivovali podzemní kapličku… Za zmínku stojí určitě návštěva měst Koper, Trieste (projeli se historickou lanovko-tramvají) a mnohá další místa spojená krasem a historií tohoto úchvatného regionu.
Itálie opuštěný důl s vozíky
Idrija, muzeum důl na rtuť
Díky Vítkovi jsme se mohli také seznámit s technikou skenování podzemí s pomocí lidaru na Iphone, věříme, že tato technologie bude využitelná i v našich jeskyních.
Všichni účastníci se shodli, že akci zopakujeme někdy na přelomu jara – léta 2027, abychom mohli vidět zatopená periodická jezera. Věříme, že také bude větší zájem od členů Orcusu.
Krompirjeva jama
Rakov Škocjan nepřístupné části
The post Karsologická exkurze do slovinského Krasu appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.
Prihlásiť