Všechny zájemce o nekrasové jeskyně a podzemí zveme na další ročník, který se uskuteční dne 21. března od 17:00 v kulturním domě v Srbsku. Děkujeme za podporu obci Srbsko.
Na co se můžete těšit:
Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl kintenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, sjakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.
Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až do nedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.
Jeskyně typu mould tree vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne vhornině průlezná dutina. Jedním scelosvětově významných míst, kde se snimi můžeme setkat, je Střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly zČeské republiky známy tři podobné dutiny. Vroce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.
Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.
Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.
I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny. Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…
Na konci roku už jsme jen vyklusávali, ale i tak jsme zvládli:
Míša Tučný zpíval, že „ani sníh ani mráz na fešáky neplatí“. V prosinci nás nezastavily mráz, hromady holubího trusu ani vánice a metelice (fota Uzel, M. Majer a Cimbál).
Vznik ledouchů je termodynamický proces, který vyžaduje specifickou rovnováhu mezi teplotou vody, vzduchem a horninou. Nejedná se o obyčejné mrznutí, ale postupný růst vrstvy po vrstvě. Nutných podmínek k tomuto růstu je hned několik.
Tenerife, jeden z Kanárských ostrovů, je v posledních letech oblíbenou dovolenkovou destinací. Znalci se vyhnou horké a lidnaté letní sezóně a vypraví se na ostrov přes zimu, kdy tam panuje příjemných 20 stupňů a davy turistů jsou přece jen o něco menší.
Zjednodušeně by se dalo říct, že celý ostrov je jedna velká sopka. Monumentální Pico del Teide dosahuje výšky 3715 m a představuje tak nejvyšší horu celého Španělska. Krasové jevy bychom na ostrově hledali marně, zato oplývá řadou lávových tunelů (anglicky lava tubes).
Z geologického hlediska vznikají lávové tunely ve velmi krátkém čase. Pokud při sopečné erupci dojde k produkci rychle tekoucí lávy typu pahoehoe (viz například toto video), může horní část lávového proudu ztuhnout, zatímco zbytek pod povrchem si udržuje vysokou teplotu a dále proudí. Po skončení erupce láva odteče a zanechá po sobě vyprázdněný lávový tunel.
Začátkem listopadu jsme se zúčastnili 3. ročníku odborné konference Kras, jeskyně a lidé v Českém krasu. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR, Českou geologickou službou a Českou speleologickou společností v inspirativním prostředí benediktinského kláštera ve Svatém Janu pod Skálou.
Páteční sérii přednášek z různých oborů (speleologie, geologie, biologie, hydrologie, klimatologie, archeologie) doplnila večerní prohlídka kostela Narození sv. Jana Křtitele a za ním ležící Jeskyně sv. Ivana. V sobotu následoval blok terénních exkurzí.
Pro výročku již po druhé jsme vybrali penzion Bílá holubice, který vlastně leží přímo pod našimi zimovišti netopýrů – v Zálužné. Stejně jako v minulých létech, výročka to není pouze sezení nad papíry, školení, volby…. ale, také kontroly zimujících netopýrů v našich lokalitách, kterých máme v okolí opravdu mnoho. Ale postupně.
Pátek 23. ledna
Monika vede velkou skupinu do dolu nedaleko Bílé holubice. Přidali i naši kamarádi z krasu. Dnes jen seznámení s lokalitou, neboť chceme důl přemapovat, když mapa z roku 1999 zahrnuje pouze dolní patro a i to se stále mění, neboť chodby se stále propadají. A co večer? Program je jasný, když majitel Bílé holubice nám připravil 4 bečky.
Sobota 24. ledna
Postupně se do Zálužné sjíždějí skoro všichni členové ORCUSu. Jen ti nemocní a hlídači dětí zůstali nuceně doma. Cíle jsou jasné – kontroly stavu netopýrů v našich lokalitách. První skupinu do dolů v údolí potoka Horník vede Jirka a s ním Marcela a Ondra. Některá vstupní dvířka jsou řádně zaledněná a bylo nutné uvolnit krumpáčkem a okolí trochu odkopat. Ve vstupní chodbě se opět nachází květináče a nějaké sáčky, což Ondru, který zde veškerý nepořádek před několika lety odklidil, docela, slušně řečeno, rozladilo. A jelikož jsme tyto tři štoly zvládli rychle.
Větší skupina mířila do významnějšího a mnohem většího zimovišťě netopýrů nad řekou Moravice. To je hodně rozsáhlé, tak měli všichni co dělat. Pepa, Pavel (toho vidíme po roce) Kuba, Jaryn, Roman a Roman st., Vojta a Vašek. Netopýři jsou tady i ve výše položených komorách, kde se musí vylézt komíny v základce. Toho se ujali lezci Kuba a Jaryn. Po kontrole spodních pater se dělíme a na horní patra vyráží Kuba, Jaryn, Pavel, Roman a Vojta. A nejen na kontrolu. Dolů s horních pater se musí sestupovat nepříjemným lomeným komínem, vysokým tak 15 m. Abychom učinili sestup bezpečným, rozhodujeme se nad komínem naistalovat kotvící bod s lanem.
Instalace kotvícího bodu nad komínem
Sestup komínem
Velkou skupinu vede Roman K., do dalšího významného zimoště u obce Čermná ve Slezsku. Dolů se musí 15m hlubokou vertikálou, ale do ní Roman hází dvě lana, tak vše jde rychle. A na III patro se jdou podívat i naši hosté z Krasu. Z části zatopené chodby v břidlicové základce jsou unikátní. Jen škoda, že v kdysi nejvýznamnějším zimovišti netopýrů černých, je jich dnes jen pár kusů. Pro kluky možná štěstí, neboť v minulosti kontrolovat základku, kde byli barbastelly schované, znamenalo 8 hodin v podzemí. To by dnes ani nestihli večeři.
Sestup na II patro
Leny si vybírá hlavně baby a jde mapovat lokalitu, kterou si včera pouze prohlíželi. S ním Jana, Míša, Krista… Vloni byly komíny na vyšší patra vystrojeny lany (díky kamarádům z krasu, kteří do komínů navrtali desítky nýtů, vylezli na patra a lana tam nechali). Ale i tak se musí vystoupit desítky metrů do horních pater, což některým dělá problém.
Do lokalit zimovišť netopýrů v údolí Čermenského mlýna vede akci Petr a s ním Honza a Libor, Terka a Franta. Prvním překvapením bylo, že barbastelly z klastrů nad vodní hladinou zmizely úplně, byly jen jednotlivě na stěnách, stropech a v puklinách. Během počítání Terka s Františkem měřili geologickým kompasem pro Lenyho výzkumy sklony vrstev hornin.
Do další nedaleká lokality jsou zapotřebí broďáky. Ale ne všichni měli broďáky. První šel jen gumákách Petr a prošel. Terka trochu nabrala, Honza prošel, ostatní měli broďáky své, nebo půjčené. Při zpáteční cestě ale všichni “gumákoví” nabrali vrchem a vodu doslova vylévali… naštěstí k autu to nebylo daleko a náladu všem zvedla kačena v Saigonu, kde jsme se potkali s ostatními skupinami.
Sobotní večer pak už patřil výročce. A nejen povinný program, také přednášky o loňských expedicích, výklad a testy z bezpečnosti v jeskyních, kvíz o našich jeskyních a činnosti ORCUSu… a také díky Vojtovi kytara se zpěvy. A hlavně veliké gratulace Bobkovi, neb slavil své padesátiny a k tomu mu Láďa napekl opravdu super speciální dorty.
Když bobek slaví “padesátiny”
Sám autor skvělých dortů
A ti nejaktivnější byli oceněni hodnotnými cenami. Jako třeba Leny, který obdržel nesmrtelnou důlní lampou.
V neděli pokračujeme v kontrolách našich lokalit. Jenže to nebylo tak jednoduché. V noci pršelo a na zemi to mrzlo. Cesty, chodníky pokryl tak centimetr ledu. Odvážný Kuba chtěl odjet, ale jeho Octavia skončila 200 m od penzionu. K dolům jsme velmi opatrně vyrazili pěšky. Leny vedl opět mapovací skupinu a Pepa s Pavlem, Jarynem a Vaškem zamířili na III patra, do našeho největšího zimoviště netopýra černého, zatím co Monika s kamarády z krasu na horní patra. A opět jich bylo skoro 2000. Samozřejmě nejvíce netopýrů černých. A třetí patro je po mrazivých dnes pěkně zaledněné a teplota je okolo +20C, což netopýrům černým vyhovuje.
Sestup na II patro zimoviště
Sestup na střední patra lokality
Zaledněné III patro
Základku bohužel barbastelly opustily, a byly jich zde stovky
Za touto deskou bývá až 200 barbastell.
Leny se svým babským mapovacím družstvem opět vyrazili dokončit mapování. S ním Petr, Jirka … Ale většina se tam spíše šla podívat. Mapovalo se na horních patrech a tak opět přišla vhod technika SRT
The post Když “výročka” trvá 3 dny appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.
Tenerife, jeden z Kanárských ostrovů, je v posledních letech oblíbenou dovolenkovou destinací. Znalci se vyhnou horké a lidnaté letní sezóně a vypraví se na ostrov přes zimu, kdy tam panuje příjemných 20 stupňů a davy turistů jsou přece jen o něco menší.
Zjednodušeně by se dalo říct, že celý ostrov je jedna velká sopka. Monumentální Pico del Teide dosahuje výšky 3715 m a představuje tak nejvyšší horu celého Španělska. Krasové jevy bychom na ostrově hledali marně, zato oplývá řadou lávových tunelů (anglicky lava tubes).
Z geologického hlediska vznikají lávové tunely ve velmi krátkém čase. Pokud při sopečné erupci dojde k produkci rychle tekoucí lávy typu pahoehoe (viz například toto video), může horní část lávového proudu ztuhnout, zatímco zbytek pod povrchem si udržuje vysokou teplotu a dále proudí. Po skončení erupce láva odteče a zanechá po sobě vyprázdněný lávový tunel.
Začátkem listopadu jsme se zúčastnili 3. ročníku odborné konference Kras, jeskyně a lidé v Českém krasu. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR, Českou geologickou službou a Českou speleologickou společností v inspirativním prostředí benediktinského kláštera ve Svatém Janu pod Skálou.
Páteční sérii přednášek z různých oborů (speleologie, geologie, biologie, hydrologie, klimatologie, archeologie) doplnila večerní prohlídka kostela Narození sv. Jana Křtitele a za ním ležící Jeskyně sv. Ivana. V sobotu následoval blok terénních exkurzí.
Podzemí Slavonic začalo vznikat již v době gotiky na přelomu 12. a 13. století, což je doloženo archeologickými nálezy keramiky. Lochy pod jednotlivými domy sloužily pro skladování potravin a pro potřeby řemesel. Problémy se spodní vodou vedly k vybudování důmyslného odvodňovacího systému, na němž se pravděpodobně podíleli jihlavští havíři. Práce probíhaly ručně jen za pomoci kladívek a želízek. Podzemí zahrnuje jak větší páteřní chodby obdélníkového průřezu, tak menší vedlejší chodby průřezu oválného či mandlového. Voda samospádem odtékala do jižního hradebního příkopu.
GNSS (Global Navigation Satellite System) je souhrnný termín pro satelitní systémy, které poskytují autonomní geo-prostorové polohování s globálním pokrytím. Tyto systémy umožňují malým elektronickým přijímačům určit jejich polohu (zeměpisnou šířku, délku a nadmořskou výšku) s vysokou přesností pomocí časových signálů přenášených radiem z družic.
Po pár předchozích článcích o technologii LIDARU, k jehož použití a výsledkům se zajisté vrátíme, se dnes podíváme na jednu klasickou geodetickou metodu určení výšky.
Vzhledem k tomu, že na Křížově jeskyni řešíme speleo-paleontologické otázky, tak kromě etapového 3D skenování si některé dokumentační práce žádají vyšší přesnosti. Jedním z těchto úkonů je přesné výškové zaměření sedimentárních vrstev a dna jeskyně. A zde na scénu přichází nivelace, jako klíč k přesným výškovým měřením.
Nivelace je základní geodetická metoda, která se zabývá měřením výškových rozdílů a určováním nadmořských výšek bodů na zemském povrchu. Je to nepostradatelný nástroj v mnoha oborech od stavebnictví a inženýrství přes kartografii až po vědecký výzkum.
Česká speleologická společnost vyjadřuje vděk členům Hasičského záchranného sboru a členům Sdružení dobrovolných hasičů, kteří svým nasazením pomohli dne 10. 1. 2026 k záchraně zraněného speleologa z jeskyně Svážná studna v Moravském krasu. Klíčovou roli při záchranné akci sehrála Speleologická záchranná služba České speleologické společnosti, jejíž profesionální zásah v náročných podmínkách úzkých jeskynních prostor vedl k úspěšné záchraně našeho kolegy jeskyňáře.
V novém Oběžníku najdete v úvodu rychlá sdělení, například o novém čísle e-Speleo 15/2025 nebo o sborníku z konference Kras, jeskyně a lidé 2025 a připomenutí nadcházejících akcí. Dále se dočtete o tématech z jednání předsednictva – finalizaci rozpočtu na rok 2026, vstupném na Speleofórum a novinkách z dění Mezinárodní speleologické unie (UIS). Předsednictvo se také zabývalo otázkou obnovení tištěného Spelea vedle současné elektronické podoby e-Speleo.
Je tady Oběžník č. 176, který přináší několik novinek z dění v ČSS. Najdete v něm informace o novém formátu plátna pro Speleofórum 2026, deadlinu zasílání příspěvků do sborníku, o změně v přijímání individuálních členů a dozvíte se o znovuzprovozněném e-shopu s nabídkou nových triček. Součástí oběžníku je také představení 40. svazku Knihovny ČSS Jeskyně Martina v Českém krasu. Na závěr ČSS nabízí možnost zaslání videí pro zveřejnění na oficiálním YouTube kanále a připomíná možnost sledování dalších sociálních sítí. O podrobnostech a dalších informacích se dočtete přímo v Oběžníku.
Prihlásiť