Aktualizace 2. 9.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.
Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…
EDIT: Tak déšť byl rychlejší než my! Z pátku 27. 8. na sobotu 28. 8. spadlo 31 mm srážek. Vzhledem k vyschlému povrchu s nulovou absorpční schopností stekla veškerá voda do údolí i podzemí. Ochozskou jeskyní prošla povodeň a Nouackhův i Křížův sifon zůstaly pod vodou. Revizní průzkum zadních partií Nové Ochozské tak pro letošek patrně končí.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.
Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.
Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…
Každý metr jeskyně se počítá a ten zmapovaný ještě víc! Přesto je stále dokola slyšet: „Mapování je složité,“ „Nikdo mi nepůjčí DISTO,“ „Správná kalibrace je věda,“ „Neumím to nakreslit…“ Výmluvy a skuhrání! Pojďme to změnit a naučit se mapovat společnými silami. Věřím, že se vzájemně posuneme a přiučíme něčemu novému, sdílet postřehy a zkušenosti je totiž k nezaplacení.
Lidská paměť je krátká, a proto jsme při pátrání po počátcích výzkumů jeskyní v Údolí Říčky odkázáni na literární prameny. V díle krasového badatele Floriana Koudelky se můžeme dočíst o objevu a dobrodružném prvním průzkumu jeskyně Liščí díra. Vraťte se tedy spolu s námi do let 1880 a 1881 a představte si, jaké to bylo zanořit se do neznámého podzemí jen za mihotavého světla svíčky, která mohla kdykoliv zhasnout.
Portrét Floriana Koudelky z článku „Florian Koudelka – zapomenutý badatel Moravského Krasu“ (viz literatura).
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Aktualizace 15. 5.: Přes nepříznivou předpověd počasí je jeskyně průchozí, jen za vchodem je bláto. Doporučená obuv jsou holínky nebo pohorky.
Aktualizace 7. 5.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Přední síň v Labyrintu Ochozské jeskyně (není součástí prohlídky)
Aktualizace 15. 5.: Přes nepříznivou předpověd počasí je jeskyně průchozí, jen za vchodem je bláto. Doporučená obuv jsou holínky nebo pohorky.
Aktualizace 7. 5.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Přední síň v Labyrintu Ochozské jeskyně (není součástí prohlídky)
Každý metr jeskyně se počítá a ten zmapovaný ještě víc! Přesto je stále dokola slyšet: „Mapování je složité,“ „Nikdo mi nepůjčí DISTO,“ „Správná kalibrace je věda,“ „Neumím to nakreslit…“ Výmluvy a skuhrání! Pojďme to změnit a naučit se mapovat společnými silami. Věřím, že se vzájemně posuneme a přiučíme něčemu novému, sdílet postřehy a zkušenosti je totiž k nezaplacení.
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Tentokrát sklouzneme k další dokumentační činnosti našich prací v Křížově jeskyni. Ač je náš výzkum zacílený na objasnění geneze a třeba i nalezení pokračování jeskyně, setkáváme se zde s dokumentační činností, která nám byla do nedávna cizí.
Metodika dokumentace paleontologických a archeologických nálezů Dokumentace v terénu představuje klíčový most mezi samotným nálezem a jeho vědeckou interpretací. Sebevzácnější artefakt či osteologický materiál ztrácí významnou část své vypovídající hodnoty, pokud je vyjmut bez zaznamenání souvislostí nálezu. Správná dokumentace musí jednoznačně odpovědět na dvě základní otázky: Jak je nález velký? a Kde přesně se nacházel?
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.
Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.
Lidská paměť je krátká, a proto jsme při pátrání po počátcích výzkumů jeskyní v Údolí Říčky odkázáni na literární prameny. V díle krasového badatele Floriana Koudelky se můžeme dočíst o objevu a dobrodružném prvním průzkumu jeskyně Liščí díra. Vraťte se tedy spolu s námi do let 1880 a 1881 a představte si, jaké to bylo zanořit se do neznámého podzemí jen za mihotavého světla svíčky, která mohla kdykoliv zhasnout.
Portrét Floriana Koudelky z článku „Florian Koudelka – zapomenutý badatel Moravského Krasu“ (viz literatura).
Aktualizace 15. 5.: Přes nepříznivou předpověd počasí je jeskyně průchozí, jen za vchodem je bláto. Doporučená obuv jsou holínky nebo pohorky.
Aktualizace 7. 5.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.
Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).
Přední síň v Labyrintu Ochozské jeskyně (není součástí prohlídky)
Lidská paměť je krátká, a proto jsme při pátrání po počátcích výzkumů jeskyní v Údolí Říčky odkázáni na literární prameny. V díle krasového badatele Floriana Koudelky se můžeme dočíst o objevu a dobrodružném prvním průzkumu jeskyně Liščí díra. Vraťte se tedy spolu s námi do let 1880 a 1881 a představte si, jaké to bylo zanořit se do neznámého podzemí jen za mihotavého světla svíčky, která mohla kdykoliv zhasnout.
Portrét Floriana Koudelky z článku „Florian Koudelka – zapomenutý badatel Moravského Krasu“ (viz literatura).
Prihlásiť
