Lidská paměť je krátká, a proto jsme při pátrání po počátcích výzkumů jeskyní v Údolí Říčky odkázáni na literární prameny. V díle krasového badatele Floriana Koudelky se můžeme dočíst o objevu a dobrodružném prvním průzkumu jeskyně Liščí díra. Vraťte se tedy spolu s námi do let 1880 a 1881 a představte si, jaké to bylo zanořit se do neznámého podzemí jen za mihotavého světla svíčky, která mohla kdykoliv zhasnout.

Tentokrát sklouzneme k další dokumentační činnosti našich prací v Křížově jeskyni. Ač je náš výzkum zacílený na objasnění geneze a třeba i nalezení pokračování jeskyně, setkáváme se zde s dokumentační činností, která nám byla do nedávna cizí.

Metodika dokumentace paleontologických a archeologických nálezů
Dokumentace v terénu představuje klíčový most mezi samotným nálezem a jeho vědeckou interpretací. Sebevzácnější artefakt či osteologický materiál ztrácí významnou část své vypovídající hodnoty, pokud je vyjmut bez zaznamenání souvislostí nálezu. Správná dokumentace musí jednoznačně odpovědět na dvě základní otázky: Jak je nález velký? a Kde přesně se nacházel?

Při příležitosti letní dovolené na Slovensku s kamarády jsme společně navštívili Demänovskou jeskyni svobody a Jeskyni mrtvých netopýrů. S tátou jsme kromě toho zavítali i do Slovenského muzea ochrany přírody a speleologie.