Zobrazenie na čítanie

Exkurze v Sala Mastodonta v Jaskini Niedźwiedziej

Jaskinia Niedźwiedzia – Medvědí jeskyně v masívu Králického Sněžníku (Śnieżnika) byla objevena v roce 1966 při těžbě mramorového ložiska v lomu Kletno III a v roce 1983 byla turisticky zpřístupněna. Jeskyně byla vytvořena krasovými procesy v čočkách předkambrických krystalických vápenců (mramorů).  Jejich stáří je okolo 600 milionů let. V květnu roku 2012 se speleologům podařilo proniknout v Jaskinii Niedźwiedziej do  neznámých, obřích partií, které byly nazvány  Sala Mastodonta a to byl náš cíl.

Tuto výjimečnou  domluvil náš kamarád speleolog z Bielsko Bialej Lubek. A nebylo to jednoduché, neboť Sál Mastodontů je návštěvám nepřístupný. U vstupu do jeskyně Pepu, Kubu, Honzu a Lubka čeká sám ředitel  Jaskinii Niedźwiedziej Artur Sawicki, sám aktivní speleolog. Dovídáme se, že do nových částí byla v bílých mramorových vrstvách již proražena chodba, dlouhá 160 metrů a tou se vydáváme do jeskyně. V jeskyni probíhají aktivní zpřístupňovací práce, procházíme po schodištích a visutých lávkách vyrobených z kompozitních materiálů. Tyto partie mají být zpřístupněny turistům v roce 2027 -2028, ale to se nám ani Arturowi moc nezdá. Do nižších pater povede asi 10 m hluboké točité schodiště. Na to že se pohybujeme v mramorech je jeskyně přebohatě vyzdobena nejrůznějšími sekundárními formami.

Sala Mastodonta

 

Zde bude točité schodiště

Velmi rychle upozorňujeme na Artura na několik problémů, které po zpřístupnění jeskyně turistům vidíme. Tím hlavním je skutečnost, že těsně nad hlavami jsou stovky křehkých stalaktitů, lehce dosažitelných rukou. Jak známe “turisty”, lámání krápníků a odnášení si jej jako suvenýr je jejich hobby. Bez zabezpečení síty nebo plexisklem to nepůjde. 

Krápníky budou na dosah ruky

Co si ale vážíme, je skutečnost, že pří všech vrtacích, sbíjecích … pracích se snaží v jeskyni způsobit, co nejmenší její devastaci. Zvláště krápníkových forem, který z velké části překryli plachtami.

Zakryté krápníkové formy

Sala Mastodonta je úžasná s krásnou bílou krápníkovou výzdobou. Sami sebe se tážeme, zda měla být turisticky zpřístupněna a zda toto dílo přírody nemělo být zachováno tak, jak jej příroda vytvořila.

 

Místo, ve kterém byla proražena chodba do Sálu Mastodonta

 

 

 

Visutá lávka

 

 

Stopy po vrtacích pracích

 

The post Exkurze v Sala Mastodonta v Jaskini Niedźwiedziej appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  •  

Chýnovská jeskyně u Tábora rozhodně stojí za návštěvu, připomíná houslový virtuoz Jaroslav Svěcený

Chýnovská jeskyně u Tábora rozhodně stojí za návštěvu, připomíná houslový virtuoz Jaroslav Svěcený. Navštívit ji lze v září denně kromě pondělí od 9 do 15:30.



(Feed generated with FetchRSS)

  •  

Photos from Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky's post

Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku ožily o posledním víkendu letních prázdnin 2026 svou historii. Návštěvníci kostýmovaných prohlídek Tváří v tvář pravěku se mohli těšit například na kromaňonské dívky včetně Mlady, která v krasovém podzemí pod kopcem Třesínem žila před 31 tisíci let, či rakousko-uherského archeologa Josefa Szombathyho. Ten lebku pravěké dívky v roce 1881 objevil. Nechyběl ani jeho pokračovatel, řídící učitel v Mladči Josef Fürst, zlotřilí zloději krápníků, netopýrologové i další objevitelé a výzkumníci krasového podzemí.
Foto: Simona Arnošová/SJ ČR



















(Feed generated with FetchRSS)
  •  

Den otevřených dveří v neděli 13. září 2026

Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jeskyně.

Obecné informace o návštěvě naleznete na stránce Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.

K prohlídce je nutná rezervace ZDE.

Aktualizace 2. 9.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.

Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).

  •  

Speleo-geodetické okénko „Přehled klasických technologií“

Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.

DistoX2 „ukončená Legenda“

https://paperless.bheeb.ch

Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.

Celý článek Speleo-geodetické okénko „Přehled klasických technologií“
  •  

Po práci pod propadání

Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.

Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…

EDIT: Tak déšť byl rychlejší než my! Z pátku 27. 8. na sobotu 28. 8. spadlo 31 mm srážek. Vzhledem k vyschlému povrchu s nulovou absorpční schopností stekla veškerá voda do údolí i podzemí. Ochozskou jeskyní prošla povodeň a Nouackhův i Křížův sifon zůstaly pod vodou. Revizní průzkum zadních partií Nové Ochozské tak pro letošek patrně končí.

komín I pod Hostěnickým propadáním
Celý článek Po práci pod propadání
  •  

Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jesky...

Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jeskyně. Den otevřených dveří proběhne v neděli 13. září a rezervace jsou ode dneška otevřené na našich webových stránkách (odkaz je v komentáři pod příspěvkem).

Aktualizace 2. 9.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem. Pokud nebudete moci dorazit, napište nám prosím na csszo611@gmail.com, abychom mohli rezervaci zrušit a místa uvolnit.



(Feed generated with FetchRSS)
  •  

Karsologická exkurze do slovinského Krasu

A nejen to. Ve dnech 27.7. – 2.8. se konečně uskutečnila dlouho odkládaná expedice do slovinského Krasu. Z Brna vyrazili Marcela Vargová, Petr Kolouch, Libor Pospíšil a Vít Lajner (ZO ČSS Geospeleos) zúročit bohaté Liborovy znalosti Slovinska, tamní karsologie, jeskyní, historického podzemí. Cílem bylo také navázat nové kontakty.

 Cílem byla periodická jezera zvané polje u města Crekvica. Identifikovali jsme v terénu mnohé otvory a jeskyně, kudy voda na jaře vyvěrá z podzemí a ve kterých do podzimu zase zmizí. Největším nález byl jeskynní systém golobina Požiralnik na lošském poli s délkou 850m a hloubkou 45m, který bychom v budoucnu rádi prozkoumali. Také jsme identifikovali a prozkoumali další jeskyně v okolí periodických jezer a mnohé izviry – v okolí Ajdovščiny, u zámku Sněžnik, Divlje jezero. V programu také nemohly chybět „evergreeny“ jako propadlé jeskynní systémy Rakov Škocjan a mohutná dělostřelecká tvrz Unška Kojliševka s rozsáhlým podzemím. V Rakov Škocjan jsme díky nízkému stavu vody pronikli do části jeskyní, které jsou normálně odříznuty vodou – mohli jsme obdivovat nádhernou krápníkovou výzdobu.

Rakov Skocjan, zkoumáme nepřístupné části

Z jeskyní jsme dále navštívili méně známou Planinskou jamu, která je opět velmi zajímavá válečnou historií a podzemním soutokem řek Rak a Pivka, z nichž se stává řeka Unica. Jeskyni byla aktivní mateřská kolonie Vrápence malého. Po akci jsme opět měli možnost posedět s místními jeskyňáři. V dalších dnech jsme díky Vítkovým kontaktům navštívili klubovnu Jamarski klub Temnica, prohlédli si malé museum jejich nálezů a v jejich doprovodu pak i velmi zajímavou jeskyni Krompirjeva jama, která sloužila za války jako základna italských vojáků. Významnými body programu byly také důlní expozice Pozemle Pece u Mežice, důl Raibl v Itálii a rtuťový důl v Idrii. Díky Vítkovým znalostem jsme na vlastní pěst pronikli do podzemí opuštěného dolu přes historickou štolu. V podzemí byly velmi zachovalé památky po těžbě, připadali jsme si jako v muzeu. Nic nebylo zničené, posprejované, rozkradené jako u nás – důlní vozíky, kolejnice, výsypky, tisíce brček na stropech, podzemní dílna, informační tabulky… vše bylo na svém místě, jako by právě včera odešli havíři. Nahlédli jsme také do historických štol v dalších patrech, obdivovali podzemní kapličku… Za zmínku stojí určitě návštěva měst Koper, Trieste (projeli se historickou lanovko-tramvají) a mnohá další místa spojená krasem a historií tohoto úchvatného regionu.

Itálie opuštěný důl s vozíky

 

Idrija, muzeum důl na rtuť

Díky Vítkovi jsme se mohli také seznámit s technikou skenování podzemí s pomocí lidaru na Iphone, věříme, že tato technologie bude využitelná i v našich jeskyních.
Všichni účastníci se shodli, že akci zopakujeme někdy na přelomu jara – léta 2027, abychom mohli vidět zatopená periodická jezera. Věříme, že také bude větší zájem od členů Orcusu.

Krompirjeva jama

 

Rakov Škocjan nepřístupné části

 

The post Karsologická exkurze do slovinského Krasu appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  •  

Den otevřených dveří v neděli 13. září 2026

Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jeskyně.

Obecné informace o návštěvě naleznete na stránce Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.

K prohlídce je nutná rezervace ZDE.

Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).

  •  

Po práci pod propadání

Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.

Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…

komín I pod Hostěnickým propadáním
Celý článek Po práci pod propadání
  •  

Speleo-geodetické okénko „Přehled klasických technologií“

Dnes se krátce podíváme na klasické pomůcky pro mapování jeskyní, tedy na přístroje typu Disto. Ty všichni dobře známe a v průzkumu jeskyní mají stále své nezastupitelné místo. Během posledních měsíců ožilo několik projektů, které se na tuto problematiku zaměřují. Objevili se nástupci přístroje DistoX/SAP, kteří jsou opět k dostání. Pokud si tedy nechcete stavět „vlastní“ kus, otevírá se nyní možnost si přístroj pořídit plně sestavený a otestovaný.

DistoX2 „ukončená Legenda“

https://paperless.bheeb.ch

Klasika, o které slyšel každý a od které se všichni další výrobci odrazili. Švýcarský jeskyňář Beat Heeb přišel s úpravou laserového dálkoměru Leica X310, kterou přizpůsobil potřebám jeskyňářů (integroval kompas a sklonoměr). Přístroj umožňuje okamžitý bezdrátový přenos dat do kapesního počítače či tabletu přímo během mapování podzemí.

Celý článek Speleo-geodetické okénko „Přehled klasických technologií“
  •  

S kamarády Speleoklubu Bielsko-Biała do Wielka Litworowa

A je tu další akce s našimi kamarády Speleoklubu Bielsko-Biała, Tentokráte do propasťovitého systému Wielka Litworova (-300 m) v Tatrách. Ta už trochu prověří kondičku i zvládnutí SRT. Do Tater se vypravili M. Bolcková , R. Latečka, L. Michalík, J. Vávra a doprovázeli nás nestor speleologie Jerzy Ganszer -zvaný Prymula, Zofia Gutek, Jerzy Pukowski (podpůrný tým) – Speleoklub Bielsko- Biala a Kamil Polański – Speleoklub Tatrzański.

A jak to vše viděla Monika:

Sraz byl v pítek v  dolině Bialy Potok v oblasti Zakopaného. Plán akce na sestup do jeskyně Wielka Litworowa je následovný 3 hodiny k jeskyni, 6-7 hodin v jeskyni a pak pozdní návrat k autům.  

V sobotu brzy ráno vycházíme z parkoviště Dolina Malej Laki na vrcholky, kdy zdoláváme více jak tisíc metrů převýšení na 6 km úseku a první časový úsek udržíme. Jeskyně se nachází ve výšce 1.903 m.n.m. Počasí je na trek dokonalé, mírně oblačno, teplota akorát a žádné mlhy. Na vrcholku se nám otevírají nádherné výhledy.

Ještě ani nesundám těžký “speláč! ze zad a Jerzy už sjíždí první nastrojenou vertikálu :). Do hloubky -208 metrů se jedná o systém kratších či delších slanění. Už u první delší vertikály se jeskyně začíná monumentálně otevírat a ukazuje se ve své plné krásy. Výzdoba zde není, ale velikost prostor uchvacuje.

 

 

Dostáváme se do místa zvaného Sala pod Plytowcem. Je to největší dóm této jeskyně s velikostí 90m x 20m x 25m. Prostora se používá jako bivak pro delší pobyt v jeskyni a v rohu zde vytéká voda, kterou pijeme. Odkládáme přebytečné vybavení a jen s brzdou a “jumarem”pokračujeme dále. 

První padesátka

 

A teď to začíná být výživné, prostory se naprosto zužují, soukáme se velice úzkými místy hlouběji do jeskyně. Podruhé v životě jedu s brzdou připnutou na odsedce, protože bych s ní do těch úzkých vertikálních stupňů prostě nevlezla. Několik míst nás pěkně pomačká. Konečně stojíme na římse v -300 metrech, zdaleka se nejedná o konec jeskyně. Systém zde dále pokračuje, kde se napojí na jeskyni Wielka Sniežná. Jsme v systému, který je nejdelší a nejhlubší v Polsku. Celkově dosahuje hloubky – 808 m s délkou kolem 24 kilometrů. Jedná se o propojení 5 jeskynních systémů. 

Dost bylo kochání, Jerzyho časový plán neúprosně odtikává a tak makáme nahoru, ať stihneme vylézt na povrch v rozumnou dobu. Za 6,30 hodiny jsme všichni v pořádku venku. Teprve teď si můžeme gratulovat k podanému výkonu, všichni účastníci členové Orcusu si tady udělali svůj hloubkový rekord. Ale ještě musíme sejít z hor. Jerzy nás provádí zpět jinou cestou a ukazuje nám další vstupy do tohoto systému, nakukujeme do jeskyně Nad Kotlinami a Sniežná. Smráká se a za námi se rýsuji obrysy hor. I v podvečer je příjemná teplota. Jsme na parkovišti a loučíme se s našimi kamarády.

Děkujeme moc Jerzymu, že se nás opět ujal a provedl nás tímto úchvatným systémem, Kamilovi, který na nás vzadu dohlížel a Zošce a Jurkovi v podpůrném týmu. 

 

The post S kamarády Speleoklubu Bielsko-Biała do Wielka Litworowa appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  •  

Další netopýří noc

Každoročně společně s organizací českého svazu ochránců netopýrů a  K3 Bohumín se podílíme na přípravě a průběhu již tradiční akce na konci měsíce srpna nazvanou Noc netopýrů. Stejné to bylo i poslední srpnový pátek v letním kině v bohumínském parku. Počasí opravdu přálo a tak se v parku sešlo na 250 malých i velkých milovníků netopýrů a zájemců o poznání jejich života.

Celou akci uvedl a konferoval Honza, pak se životem netopýrů všechny přednáškou seznámil Pepa, zatímco Míša, Petr a Giovana a Roman hlídali natažené sítě a pracně vytahovali chycené netopýry rezavé. Perfektní výstavu vypreparovaných netopýrů a dalších materiálů připravil ve svém stánku chiropterolog  Martin Gajdošík a v dalším stánku holky z K3 připravili různé soutěže pro děti. 

Martinův stánek

 

 

Míša a Giovana vytahují netopýry rezavé

Pak se hlavně ti nejmenší mohli zblízka seznámit s netopýrem brvitým a netopýrem pestrým, které jsme jim představili.

Netopýři zblízka

Vše korunoval náš film o netopýrech a na závěr se všichni v několika skupinách vydali do parku, aby za pomocí ultrazvukových detektorů sledovali noční lovecké aktivity netopýrů. A měli i velké štěstí, když mohli pozorovat, jak se netopýři rezaví zrovna vracejí z nočního lovu, do jedné z dutin vysokého dubu, kterou už mnoho let sledujeme.

Skoro plné letní kino

The post Další netopýří noc appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  •  

Na besedu s promítáním ke 100

Na besedu s promítáním ke 100. výročí svého zpřístupnění zvou v sobotu 29. srpna 2026 Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Akce "Na kus řeči o jeskyních" se uskuteční od 17:00 v novém přístřešku před jeskyněmi.
Přednášející bude vedoucí jeskyní Barbora Šimečková.



(Feed generated with FetchRSS)
  •  

Zajímavé povídání o jeskyních Moravského krasu s kolegou Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky Petrem Zajíčkem:

Zajímavé povídání o jeskyních Moravského krasu s kolegou Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky Petrem Zajíčkem:
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/propast-macocha-punkevni-jeskyne-petr-zajicek.A260819_110119_po-cesku_misl



(Feed generated with FetchRSS)
  •  

Po práci pod propadání

Není nad to skočit si na chvíli do jeskyně! Letošní suchý rok otevřel po dlouhé době cestu Novou Ochozskou až na její konec, tedy alespoň pod propadání. Chodba Sifonová, kde je momentální konec jeskyně, zůstává stále uzavřena vodní hladinou. Za vodu v Sifonové chodbě mohou patrně přívalové deště, které naplní odtoky směrem k Estavele, ale nepřetečou do Nové Ochozské. Vody je tedy málo, ne však dost na to, abychom se podívali tak jako v roce 2012 do III. sifonu chodby Sifonové.

Ve spolupráci s ZO 6-12 jsme se pokusili o revizní kontrolu komínu č. 1, který byl naposledy zdolán v roce 1989. Jak uvádí publikace Jeskyně v povodí Říčky (J. Himmel – P. Himmel, 2012): „Komín 1 pod Hostěnickým propadáním končí neprůlezně 15 m nad řečištěm.“ Lezení v komíně je náročnější, než se zdá a na fotografii neprůlezné části si proto ještě musíme počkat. Uvidíme, kdo bude rychlejší, zda déšť, nebo my v komíně. Třeba dojde i na radiomaják…

komín I pod Hostěnickým propadáním
Celý článek Po práci pod propadání
  •  

Speleo-mapovací iniciativa

Každý metr jeskyně se počítá a ten zmapovaný ještě víc! Přesto je stále dokola slyšet: „Mapování je složité,“ „Nikdo mi nepůjčí DISTO,“ „Správná kalibrace je věda,“ „Neumím to nakreslit…“ Výmluvy a skuhrání! Pojďme to změnit a naučit se mapovat společnými silami. Věřím, že se vzájemně posuneme a přiučíme něčemu novému, sdílet postřehy a zkušenosti je totiž k nezaplacení.

Mapování jeskynního systému AI Gemini
Celý článek Speleo-mapovací iniciativa
  •  

O objevu jeskyně Liščí díra

Lidská paměť je krátká, a proto jsme při pátrání po počátcích výzkumů jeskyní v Údolí Říčky odkázáni na literární prameny. V díle krasového badatele Floriana Koudelky se můžeme dočíst o objevu a dobrodružném prvním průzkumu jeskyně Liščí díra. Vraťte se tedy spolu s námi do let 1880 a 1881 a představte si, jaké to bylo zanořit se do neznámého podzemí jen za mihotavého světla svíčky, která mohla kdykoliv zhasnout.

Portrét Floriana Koudelky z článku „Florian Koudelka – zapomenutý badatel Moravského Krasu“ (viz literatura).
  •  
❌