Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku ožily o posledním víkendu letních prázdnin 2026 svou historii. Návštěvníci kostýmovaných prohlídek Tváří v tvář pravěku se mohli těšit například na kromaňonské dívky včetně Mlady, která v krasovém podzemí pod kopcem Třesínem žila před 31 tisíci let, či rakousko-uherského archeologa Josefa Szombathyho. Ten lebku pravěké dívky v roce 1881 objevil. Nechyběl ani jeho pokračovatel, řídící učitel v Mladči Josef Fürst, zlotřilí zloději krápníků, netopýrologové i další objevitelé a výzkumníci krasového podzemí.
Foto: Simona Arnošová/SJ ČR



















(Feed generated with FetchRSS)

Práce v srdci Moravského krasu a Blansku - Správa jeskyní České republiky hledá provozního elektrikáře. Více na sanka@caves.cz



(Feed generated with FetchRSS)

Blahopřejeme Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku k nejúspěšnějšímu měsíci v historii. A zve zájemce i v září - denně kromě pondělí 9:00–15:30 ;)



(Feed generated with FetchRSS)

Při příležitosti prvního Mezinárodního dne jeskyní a krasu a 70 let CHKO Moravský kras zveme zájemce na prohlídku Ochozské jeskyně. Den otevřených dveří proběhne v neděli 13. září a rezervace jsou ode dneška otevřené na našich webových stránkách (odkaz je v komentáři pod příspěvkem).

Aktualizace 2. 9.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem. Pokud nebudete moci dorazit, napište nám prosím na csszo611@gmail.com, abychom mohli rezervaci zrušit a místa uvolnit.



(Feed generated with FetchRSS)

A nejen to. Ve dnech 27.7. – 2.8. se konečně uskutečnila dlouho odkládaná expedice do slovinského Krasu. Z Brna vyrazili Marcela Vargová, Petr Kolouch, Libor Pospíšil a Vít Lajner (ZO ČSS Geospeleos) zúročit bohaté Liborovy znalosti Slovinska, tamní karsologie, jeskyní, historického podzemí. Cílem bylo také navázat nové kontakty.

 Cílem byla periodická jezera zvané polje u města Crekvica. Identifikovali jsme v terénu mnohé otvory a jeskyně, kudy voda na jaře vyvěrá z podzemí a ve kterých do podzimu zase zmizí. Největším nález byl jeskynní systém golobina Požiralnik na lošském poli s délkou 850m a hloubkou 45m, který bychom v budoucnu rádi prozkoumali. Také jsme identifikovali a prozkoumali další jeskyně v okolí periodických jezer a mnohé izviry – v okolí Ajdovščiny, u zámku Sněžnik, Divlje jezero. V programu také nemohly chybět „evergreeny“ jako propadlé jeskynní systémy Rakov Škocjan a mohutná dělostřelecká tvrz Unška Kojliševka s rozsáhlým podzemím. V Rakov Škocjan jsme díky nízkému stavu vody pronikli do části jeskyní, které jsou normálně odříznuty vodou – mohli jsme obdivovat nádhernou krápníkovou výzdobu.

Z jeskyní jsme dále navštívili méně známou Planinskou jamu, která je opět velmi zajímavá válečnou historií a podzemním soutokem řek Rak a Pivka, z nichž se stává řeka Unica. Jeskyni byla aktivní mateřská kolonie Vrápence malého. Po akci jsme opět měli možnost posedět s místními jeskyňáři. V dalších dnech jsme díky Vítkovým kontaktům navštívili klubovnu Jamarski klub Temnica, prohlédli si malé museum jejich nálezů a v jejich doprovodu pak i velmi zajímavou jeskyni Krompirjeva jama, která sloužila za války jako základna italských vojáků. Významnými body programu byly také důlní expozice Pozemle Pece u Mežice, důl Raibl v Itálii a rtuťový důl v Idrii. Díky Vítkovým znalostem jsme na vlastní pěst pronikli do podzemí opuštěného dolu přes historickou štolu. V podzemí byly velmi zachovalé památky po těžbě, připadali jsme si jako v muzeu. Nic nebylo zničené, posprejované, rozkradené jako u nás – důlní vozíky, kolejnice, výsypky, tisíce brček na stropech, podzemní dílna, informační tabulky… vše bylo na svém místě, jako by právě včera odešli havíři. Nahlédli jsme také do historických štol v dalších patrech, obdivovali podzemní kapličku… Za zmínku stojí určitě návštěva měst Koper, Trieste (projeli se historickou lanovko-tramvají) a mnohá další místa spojená krasem a historií tohoto úchvatného regionu.

 

Díky Vítkovi jsme se mohli také seznámit s technikou skenování podzemí s pomocí lidaru na Iphone, věříme, že tato technologie bude využitelná i v našich jeskyních.
Všichni účastníci se shodli, že akci zopakujeme někdy na přelomu jara – léta 2027, abychom mohli vidět zatopená periodická jezera. Věříme, že také bude větší zájem od členů Orcusu.

 

 

The post Karsologická exkurze do slovinského Krasu appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

A je tu další akce s našimi kamarády Speleoklubu Bielsko-Biała, Tentokráte do propasťovitého systému Wielka Litworova (-300 m) v Tatrách. Ta už trochu prověří kondičku i zvládnutí SRT. Do Tater se vypravili M. Bolcková , R. Latečka, L. Michalík, J. Vávra a doprovázeli nás nestor speleologie Jerzy Ganszer -zvaný Prymula, Zofia Gutek, Jerzy Pukowski (podpůrný tým) – Speleoklub Bielsko- Biala a Kamil Polański – Speleoklub Tatrzański.

A jak to vše viděla Monika:

Sraz byl v pítek v  dolině Bialy Potok v oblasti Zakopaného. Plán akce na sestup do jeskyně Wielka Litworowa je následovný 3 hodiny k jeskyni, 6-7 hodin v jeskyni a pak pozdní návrat k autům.  

V sobotu brzy ráno vycházíme z parkoviště Dolina Malej Laki na vrcholky, kdy zdoláváme více jak tisíc metrů převýšení na 6 km úseku a první časový úsek udržíme. Jeskyně se nachází ve výšce 1.903 m.n.m. Počasí je na trek dokonalé, mírně oblačno, teplota akorát a žádné mlhy. Na vrcholku se nám otevírají nádherné výhledy.

Ještě ani nesundám těžký “speláč! ze zad a Jerzy už sjíždí první nastrojenou vertikálu :). Do hloubky -208 metrů se jedná o systém kratších či delších slanění. Už u první delší vertikály se jeskyně začíná monumentálně otevírat a ukazuje se ve své plné krásy. Výzdoba zde není, ale velikost prostor uchvacuje.

 

 

Dostáváme se do místa zvaného Sala pod Plytowcem. Je to největší dóm této jeskyně s velikostí 90m x 20m x 25m. Prostora se používá jako bivak pro delší pobyt v jeskyni a v rohu zde vytéká voda, kterou pijeme. Odkládáme přebytečné vybavení a jen s brzdou a “jumarem”pokračujeme dále. 

 

A teď to začíná být výživné, prostory se naprosto zužují, soukáme se velice úzkými místy hlouběji do jeskyně. Podruhé v životě jedu s brzdou připnutou na odsedce, protože bych s ní do těch úzkých vertikálních stupňů prostě nevlezla. Několik míst nás pěkně pomačká. Konečně stojíme na římse v -300 metrech, zdaleka se nejedná o konec jeskyně. Systém zde dále pokračuje, kde se napojí na jeskyni Wielka Sniežná. Jsme v systému, který je nejdelší a nejhlubší v Polsku. Celkově dosahuje hloubky – 808 m s délkou kolem 24 kilometrů. Jedná se o propojení 5 jeskynních systémů. 

Dost bylo kochání, Jerzyho časový plán neúprosně odtikává a tak makáme nahoru, ať stihneme vylézt na povrch v rozumnou dobu. Za 6,30 hodiny jsme všichni v pořádku venku. Teprve teď si můžeme gratulovat k podanému výkonu, všichni účastníci členové Orcusu si tady udělali svůj hloubkový rekord. Ale ještě musíme sejít z hor. Jerzy nás provádí zpět jinou cestou a ukazuje nám další vstupy do tohoto systému, nakukujeme do jeskyně Nad Kotlinami a Sniežná. Smráká se a za námi se rýsuji obrysy hor. I v podvečer je příjemná teplota. Jsme na parkovišti a loučíme se s našimi kamarády.

Děkujeme moc Jerzymu, že se nás opět ujal a provedl nás tímto úchvatným systémem, Kamilovi, který na nás vzadu dohlížel a Zošce a Jurkovi v podpůrném týmu. 

 

The post S kamarády Speleoklubu Bielsko-Biała do Wielka Litworowa appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

Každoročně společně s organizací českého svazu ochránců netopýrů a  K3 Bohumín se podílíme na přípravě a průběhu již tradiční akce na konci měsíce srpna nazvanou Noc netopýrů. Stejné to bylo i poslední srpnový pátek v letním kině v bohumínském parku. Počasí opravdu přálo a tak se v parku sešlo na 250 malých i velkých milovníků netopýrů a zájemců o poznání jejich života.

Celou akci uvedl a konferoval Honza, pak se životem netopýrů všechny přednáškou seznámil Pepa, zatímco Míša, Petr a Giovana a Roman hlídali natažené sítě a pracně vytahovali chycené netopýry rezavé. Perfektní výstavu vypreparovaných netopýrů a dalších materiálů připravil ve svém stánku chiropterolog  Martin Gajdošík a v dalším stánku holky z K3 připravili různé soutěže pro děti. 

 

 

Pak se hlavně ti nejmenší mohli zblízka seznámit s netopýrem brvitým a netopýrem pestrým, které jsme jim představili.

Vše korunoval náš film o netopýrech a na závěr se všichni v několika skupinách vydali do parku, aby za pomocí ultrazvukových detektorů sledovali noční lovecké aktivity netopýrů. A měli i velké štěstí, když mohli pozorovat, jak se netopýři rezaví zrovna vracejí z nočního lovu, do jedné z dutin vysokého dubu, kterou už mnoho let sledujeme.

The post Další netopýří noc appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

Na besedu s promítáním ke 100. výročí svého zpřístupnění zvou v sobotu 29. srpna 2026 Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Akce "Na kus řeči o jeskyních" se uskuteční od 17:00 v novém přístřešku před jeskyněmi.
Přednášející bude vedoucí jeskyní Barbora Šimečková.



(Feed generated with FetchRSS)

Zajímavé povídání o jeskyních Moravského krasu s kolegou Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky Petrem Zajíčkem:
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/propast-macocha-punkevni-jeskyne-petr-zajicek.A260819_110119_po-cesku_misl



(Feed generated with FetchRSS)

Je to už hodně dávno, kdy jsme jezdili trénovat, zkoušet nově vyvinuté a vyrobené prostředky SRT do propastí Jihoslovenského krasu. Zvonica byla naším nejčastějším cílem.  A teprve až nyní tam vyrazili Monika, Roman L., Dejv ze ZO Labyrint s průvodcem Tomášem Fussgänger – SK MEANDER.

V pátek večer přijíždíme k Tomovi domů do Háje. V sobotu ráno vyjíždíme na Plešiveckou planinu. Náš první cíl je jeskyně Zvonivá jáma s hloubkou -100,5m. Slaňujeme první šachtou -45 metrů o průměru zhruba 4 metry. Pohled do této propasti z lana je monumentální. Přecházíme prostřední kužel a míříme už rovnou dolů do obrovské komory o rozměrech 220m x 40m x 20m. Fotíme se u sloupu hrůzy s výškou 26 metrů a zapisujeme se do “vrcholové knížky”. V jeskyni jsou překrásné pagodovité stalagmity. Po zhlédnutí míříme nahoru. 

Po výlezu se přesunujeme k našemu druhému dnešnímu cíli jeskyni Kančí propast s hloubkou -123m. Svůj název dostala po kostře divočáka v sintru, jejíž stáří se odhaduje na 3.000 let. Jeskyně má úplně jiný charakter, řadou kratších slanění v užších prostorech se dostáváme na dno velké pukliny. Cestou míjíme unikátně vyzdobenou komoru se sintrovým jezírkem

 

Neděle ráno a poslední exkurze. Tom nám dává na výběr mnoho možností, ale spěcháme a tak vybíráme variantu Velká Bikfa -141 m. Jeskyně leží na Silické planině. Jedná se o puklinovou propast. Postupně proslaňováváme až k jezernímu dómu. Vody v jezírku je, ale vcelku skromně. Tom zde provádí stejně jako v některých svých lokalitách každý měsíc odečty košťákoměrů. 

Tímto děkujeme Tomáši Fussgängerovi za to, že nám ukázal místní jeskyně, které jsme chtěli navštívit a poznat tak historii Orcusu, kdy tyto jeskyně v sedmdesátých a osmdesátých létech  navštěvovali naši členové.

 

A nejen tam byli Roman L. s Monikou aktivní. Přidal se k nim Láďa a Kuba V., 

Vyjeli na pomoc při kopáčské akci – vytahování suťi a sedimentů pod vstupní 20metrovou propastí. Celkově jsme pomohli vytahat za oba dny 130 kyblíků v Hranickém krasu

 

 

 

The post Do propastí Jihoslovenského krasu a pomoc kamarádům ZO Aragonit appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

V sobotu jsme vyrazili na návštěvu k Holštejnská výzkumná skupina, která pořádala při příležitosti 60. výročí založení skupiny a 70. výročí vzniku CHKO Moravský kras den otevřených dveří v jeskyni Holštejnská.

Tento mohutný paleoponor pradávného toku Bílé vody vytvořil impozantní jeskyni o šířce až 56 metrů. Ta je dnes z větší části zaplněná sedimenty, a tak je výzdoba omezená na místa, kde došlo k odsednutí výplně od stropů, a postupy jsou vykoupeny desetiletími kopání a dřiny. Stávající systém Holštejnské jeskyně vznikl propojením s dříve objevenou jeskyní Nezaměstnaných. Hlavní koridor spolu se všemi rozrážkami dosahují úctyhodné délky přes 600 m.















(Feed generated with FetchRSS)