V úterý 2. 6. 2026 zemřela Lída Ondrouchová (roz. Vřešťálová), dlouholetá členka a pokladnice Pustého žlebu. Kromě toho, že byla aktivní jeskyňářkou doma v Moravském krasu, zúčastnila se také mnoha zahraničních expedic. Spolu s manželem Tomášem (Brtníkem) také lokalizovala nespočet podzemních míst na povrchu s využitím vlastními silami sestrojeného a stále zdokonalovaného radiomajáku. Vzpomeňte prosím hezkých chvil, které jste s ní zažili.

Klasická podzimní výprava do podzimního rumunského Banátu proběhla v termínu 24. – 29. 10. 2025 v mini složení Kajman, Honza, Marika a maláči Nicolka a Karlík. Pro bádání jsme měli v merku jeskyni Potok, jinak byly na programu hlavně výlety do okolí českých vesnic.

Letošního balkánského setkání jeskyňářů v podzimníkm termínu se z naší skupiny zúčastnila pouze dvojice Kaman – Sirotek a M. a O. Frynovi. Tentokrát se camp konal v Bosně poblíž vesničky Smoljana. V okolí bylo ke shlédnutí několik velmi zajímavých jeskyní.

Hlavním cílem expedice bylo pokračování v průzkumech v nově objevených částech jeskyní Dalovica pecina a Gornji ponor, ke kterým došlo v minulém roce. Expediční tým byl opět pestrý a složený z českých a polských jeskyňářů z několika klubů. Smutným momentem letošní expedice balo, že nás poprvé v hostorii po příjezdu nepřivítal náš starý dobrý známý Mito dalovic, který letos v květnu zemřel. Za jeho podporu a přátelský přístup jsme jej navrhli na udělení Čestného uznání ČSS, které jsme na místě předali jeho synovi Bojanovi a vyjádřili upřímnou soustrast celé rodině.

Letošní velké expedice do Kačne jamy ve Slovinsku se zúčastnili z naší skupiny Honza a Petr Šimon.

Druhou dubnovou sobotu jsme se již tradičně zapojili do úklidu krasu. Tentokrát jsme se vybrali místo sběru odpadků okolo silnic úklid podzemí a to přesněji Starých skal – nejstarší známé části Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Obecné informace o návštěvě naleznete na stránce Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.

K prohlídce je nutná rezervace ZDE.

Aktualizace 15. 5.: Přes nepříznivou předpověd počasí je jeskyně průchozí, jen za vchodem je bláto. Doporučená obuv jsou holínky nebo pohorky.

Aktualizace 7. 5.: Rezervace jsou zaplněné, děkujeme za zájem.

Pokud se situace změní a nebudete moci přijít, napište nám prosím zprávu (na mail csszo611@gmail.com), ať místa uvolníme. Pokud se na vás nedostalo a půjdete kolem, můžeme vás zkusit zařadit místo někoho, kdo bez omluvy nedorazí (i to se bohužel stává).

Při příležitosti letní dovolené na Slovensku s kamarády jsme společně navštívili Demänovskou jeskyni svobody a Jeskyni mrtvých netopýrů. S tátou jsme kromě toho zavítali i do Slovenského muzea ochrany přírody a speleologie.

V našich luzích a hájích snad neexistuje nikdo, kdo by neznal Therion pravděpodobně nejrozšířenější program pro kreslení jeskynních map u nás. Na druhou stranu, kolik z nás si jej nainstalovalo, aby po dvaceti minutách letěl do koše? Jde o mocný nástroj, který však vyžaduje desítky hodin učení. Bohužel i moje veškeré snahy o jeho ovládnutí skončily vždy návratem k Microstationu a Excelu.

V minulých článcích o projektu „Cave-Cyclops“ jsem slíbil, že se k této technologii vrátíme. Proto dnes nahlédneme pod pokličku průběžné dokumentace Křížovy jeskyně a vyhodnocení skenů (nejen) prolongačních prací. V budoucnu se můžete těšit na projekt jeskyní údolí Říčky v DMR 5G (Digitální model reliéfu České republiky 5. generace), ale tento krajíc digitálních dat je zatraceně velký a prokousat se jím ještě chvíli potrvá. Ale to až příště! Nyní se podíváme na 3D mračna a jejich zpracování.

Vznik ledouchů je termodynamický proces, který vyžaduje specifickou rovnováhu mezi teplotou vody, vzduchem a horninou.  Nejedná se o obyčejné mrznutí, ale postupný růst vrstvy po vrstvě. Nutných podmínek k tomuto růstu je hned několik.